Čtyři lodě se dnes postavili na start a všechny v poledne vyrazili kupředu, kdo z nich vyhraje? Bude to snad O2VeGa, se svojí posadkou složenou z převážně dívek, avšak i tak se silnými svaly a bystrým úsudkem? Nebo The Day of Greenpeace, vedený slavným kapitánem Číčou a posádka, která se nebojí ničeho? Možná to nakonec bude Pundidas, silná parta s malým ale slavným námořníkem Pepčou, jisté však je že i královský StopKing pořadím královsky zamíchá.

Lodě už se blíží ke konci závodu, cestou navštívily spoustu zemí. (Třeba Řecko, Japonsko, Jamajku, Egypt, Americe, Nový Zéland, Indii..) Už můžeme na obzoru vidět modrou loď O2VeGy a zelenou The day of Greenpeace, kdo z nich vyhraje? Po půl hodině je konečně máme tady, a je to Greenpeace, kdo si pro sebe o půl lodě vybojoval vítěztví, O2VeGa druhá. Asi dvacet minut po ní přijíždí i Pumdidas se StopKingem na třetím a čvrtém místě...

Starý kapitán, který už všechny své peníze rozházel, si vzpomněl, že kdysi někde zakopal poklad na horší časy. A teď se rozhodl, že ho musí najít... Z posledních vyžebraných peněz najmul posádku, ale neměl loď. Naštěstí měla posádka (až na některé vyjímky=) zručné ruce a rozhodla se, že jí postaví. Stavba trvala celé dva dny. Potom mohli vyplout... Jenže většina posádky měla status umyvači podlah a byl velký nedostatek plavčíků a lodníků, musel kapitán vyhlásit spoustu kurzů. Svoji posádku vycvičil tak, že brzy zvládala bez problému plout na vítr, pohánět loď vesly, určit jaké bude počasí, orientovat se podle hvězd, první pomoc a spoustu dalších věcí. Když dopluli až do neobydlených krajů, vzpoměl si kapitán, že indicije k jedné části pokladu nechal v soudku potopeném někde v moři. Posádka se ho snažila najít, ale povedlo se jí to až na poslední pokus. Po potkání neptuna, jenž pokřtil několik suchozemských krys na vodní, se dostali do civilizace, kde utratili plat za celou plavbu. A jak to dopadlo s pokladem?? Kdo ví...

Prvního dne zakotvili Argonauti na břehu Mutyněvské louky… Bylo tam pěkně a tak se rozhodli, že zde pár dní zůstanou. Rozbili tábor a začali lenošit. To se ale nelíbilo Achilleovi, proslulému válečníkovi, který velice nerad zahálel. Pokoušel se ostatní přesvědčit, aby znovu vypluli na moře. To se mu ale nepodařilo a tak se rozhodl, že je alespoň všechny každé ráno nažene do studené vody. Jak rozhodl, tak taky udělal… Po pár dnech mu to ale začalo být málo a tak vyhlásil výběrové řízení na zpěváka, věštce, siláka, kormidelníka a zdravotníka a jal se všechny Argonauty cvičit v oboru, který jim byl nejbližší…Kormidelníky vyslal zmapovat pobřeží, silákům uspořádal zápasy Sumo, pro zpěváky vyhlásil „Orfeovu píseň“, věštce vyslal na vodu za úplňku, aby nahlédli do časů budoucích a zdravotníci, ti měli plné ruce práce, aby dokázali napravit všechny pohromy co způsobili ostatní…

Asi nějak takhle vypadal příjezd skupiny slavných herců do Hollywoodské vesničky Mutyněves. Kromě večerního rautu na ně čekala ještě snídaně u Tiffanyho a pak už se mohli směle pustit do práce. Jako první je čekalo natáčení filmu „Trosečník“ a aby se správně vžili do svých rolí, pomohli opravit několik drobných technických chybiček ve filmovém ateliéru. Nebylo to nic namáhavého, byla jen potřeba vykopat díru pro latrínu, postavit stany, kuchyň, stožár a pár dalších věcí. Hollywoodské hvězdy se opravdu činily a tak mohly večer slavnostně otevřít svůj „Privát Plaza“ ( protože latrína jim znělo málo zvučně).

Film „Někdo to rád horké“ byl další na programu a tak museli herci podstoupit nezbytnou hodinu tance a poté se ještě vydat hledat nějakou tu ropu… Jejich snažení ovšem přerušil prudký liják a tak strávili zbytek dne v teple u kamen hraním stolní hry „Rychlé Šípy“.

Jen co se počasí trochu udobřilo začalo natáčení filmu „Copak je to za vojáka“. Jako první se herci na chvíli stali mažoretkami, při cvičení sestav k táboráku a pak už začal tvrdý vojenský výcvik. Herci se vypravili na Vítkův Hrádek, aby tam získali cizí zbraně, znovu je ale překvapil déšť a tak jejich výprava skončila se smutným označením „Mise nesplněna“.

Aby si herci zpravili chuť pustili se do natáčení filmu „Zlatovláska“, první část natáčení proběhla na zámku Červená Lhota, kde herci sbírali perly a pak se natáčení přesunulo zpátky do hollywoodské vesničky, kde si herci zpestřili večer ještě dalšími pohádkami (Smokíček, Perníková chaloupka, Jak Krteček k sádře přišel, Karkulka, Sněhurka a Tři malá kůzlátka).

Pak herce čekalo ještě natáčení na sněhu, pustili se totiž do filmu „Snowborďáci“ a nakonec třídenní natáčení filmu „Amazonia“, které sklidilo znatelně největší úspěch. Herci nejdřív prošli kurzem první pomoci a naučili se správně stavět přístřešky v přírodě. A pak už je nemohl zaskočit ani ranní poplach, při kterém museli transportovat raněné, ani hledání indicií, které jim měly pomoct zjistit složení lektvaru proti nemoci, která postihla celou hollywoodskou vesnici. Další večer zmizela z vesnice vlajka a tak se ji herci vydali na lodích hledat na druhou stranu rybníku. Zatímco hledali tábor zlodějů, byly jim uneseny lodě i s kormidelníky a tak museli zpátky do vesnice po svých. Ani to jim ale nemohlo zkazit náladu, protože je čekalo slavnostní předávání Oskarů, ze kterého nikdo neodešel s prázdnou…

Vítejte v indiánské osadě nedaleko vesničky Mutyněves. Dnes je „Den Měsíce“. Indiáni zdobí ohniště, večer je čeká seznamovací ohýnek a taky slavnostní otevření latríny. Když se celí rozlámaní probudí do nového dne, který má ve znamení přátelství, zjistí, že osada není ještě zdaleka hotová a tak se znovu vrhají do práce. Další den má velice příhodný název, je to totiž „Den Noci“. Indiáni ztratili zrak a tak musí zdolat obtížnou cestu, aby ho získali zpět. Čas plyne jako voda a přináší s sebou nová dobrodružství. Indiáni prožívají den plný otazníků, kdy opravdu nic není jasné. Vydávají se na průzkum okolních osad a hradu Landštejn, loví sledě, zapalují osobní ohně, učí se ošetřovat své zraněné a barvit látky a když už jim jejich učitelé lezou krkem, dají si s nimi přátelský zápas v lakrosu. Vždyť jsou přece na „Táboře Přátelství“…

Losujeme…tak už to v těžkých chvílích občas bývá…dnes jsme losovali o stany a zítra budeme losovat družiny jak spolu vyrazí vstříc novým objevům… První objevem bude zvolení „Miss Magie“. Pak se vypravíme na prohlídku afrického Národního parku, možná potkáme pytláky, možná strážce a možná – nepotkáme nikoho…

Právě se zdržujeme v Benátkách, sbíráme nové síly a abychom úplně nezaháleli, vyrábíme větrníky, svíčky a keramické kachle. Zítra se pokusíme najít Atlantidu a nejspíš budeme muset strávit celý den na vodě, proto jsme si na posilněnou uvařili spoustu pudinku…

Dnes jsme na výletě u jezera Loch Ness, trénujeme tu na kajacích, keňách a pramkách. Taky jsme si uspořádali závody. Potřebujeme nějaké rozptýlení před cestou která nás čeká. Musíme totiž projít Peklem a najít a zabít Drákulu.

Putování po záhadných místech planety se blíží ke konci. Naše karavany cestují napříč Saharou a my se snažíme přes celnice propašovat nějaké ty korálky. Už nás čeká jen jedna poslední výprava. Zítra budeme hrát Gawain, a tak si připravujeme meče a ostatní vybavení a přemýšlíme nad mottem posledního dne: „Kdo zvítězil nad jinými lidmi v boji, může být překonán, ale kdo zvítězil sám nad sebou a ovládá se, zůstane na vždy vítězem…“

Tábor 2002 Egypt
Bůh slunce Atun, zvaný Ree se jako zářící kotouč vynořil z vodstva praboha Nuna... On stvořil bohy, On stvořil zemi, On stvořil lid... Pak sám sebe převtělil ve faraóna, aby všemu vládl...

I my jsme měli faraóna nebo spíš faraónku. Naší vládkyní byla egyptská královna Kleopatra a proto měla i výsostní právo aby první den tábora byl „Dnem Kleopatry“. Na její počest byla uspořádána soutěž „Miss Kleopatra“. Pak se vládkyně stáhla do ustraní a tak ostatní dny probíhaly pod záštitou některého z egyptských bohů…

První táborák proběhl pod ochrannými křídly boha Ptaha. Bohyni Eset jsme pomáhali najít ostatky boha Usira a za odměnu nás pak Eset naučila některým starověkým tancům. Bohyně spravedlnosti Math pečlivě strážila náš zápas s mladoboleslavačkami – hráli jsme ringo a vybíjenou. Bůh vzduchu Šov nám foukal do plachet, když jsme měli závody v plachtění. Bohyně Basthet prozkoušela naši obratnost v mnoha různých disciplínách od chození na chůdách až po házení šipek. Snad jen otroci, kteří si pro sebe taky ukradli jeden den, nás strážili špatně, večer nás totiž přepadli neznámí vetřelci.

Egyptský tábor jsme nemohli ukončit jinak, než „Dnem Faraóna“, který nás přijel navštívit z velmi vzdálených krajů. Na jeho počest jsme připravili slavnostní oheň, který hořel dlouho do noci…